Tahač řady 400 Xena nezůstal osamocen a na podzim roku 1999 následovala další varianta. Liaz se začal zabývat skupinou sklápěčů různých provedení. Základním modelem byl sklápěč 19.29 SA/L, určeným pro údržbu silnic, s pohonem 4x4, od kterého byla vyvinuta i varianta 4x2 a varianta 19.33 se silnějším motorem. Samostatnou kapitolou pak mělo být i vozidlo 6x4, které mělo ambice stát se i po obchodní stránce nejúspěšnějším.
Při srovnání Foxe a Xeny pak na první pohled vidíme, že si zachoval stejnou "tvář" kabiny, shodná je i konstrukce z hliníkových profilů a laminátu. Má však jiné rozměry, vycházející z použití vozidla typu sklápěč. Kabina je krátká, užší - 2330mm, dvojmístná. Zcela nově je řešena část stupaček předních blatníků a zakapotování podvozku. Na rozdíl od Xeny navazuje a je napevno připevněna ke kabině, tedy i s kabinou se odklápí. Další inovovanou částí je odpružení kabiny. Vpředu na pružných silentblocích, vzadu pak na vzduchových jednotkách, identických s provedením Xeny.
Co se týče rámu, bylo použito zesíleného provedení profilu 270mm (pro technické zatížení 19 tun), který je tak shodný s celou řadou 400. K odpérování vozidla jsou použity parabolická pera vpředu i vzadu , což přispělo k lepšímu pohodlí jízdy.
Hnacím agregátem byl osvědčený motor Liaz M1.2C o výkonu 290 k, ve variantě 4x2 o výkonu 330 k, převodovka Praga buď desetistupňová (19.29 4x4) či čtrnáctistupňová s nezávislým či bez nezávislého vedlejšího pohonu. Obě nápravy Rába, ve verzi 4x2 byla použita jednoduchá náprava z libereckého Liazu. Brzdy vpředu i vzadu bubnové, s průměrem bubnu 420 mm, vozidla byly vybaveny sériově systémy ABS a ASR firmy Wabco.
Byla plánovaná i třínápravová varianta 29.33 SD, ke stavbě prototypu ale nedošlo.