HOME

Truck-Forum.cz

inzeráty

návštěvní kniha

kontakty

odkazy

Spolupráce JELCZ-LIAZ 1961-1965 - pohled polské strany

Nákladní auta popsány níže vznikly z polsko-československé spolupráce v létech 1961-1965. O práci ve společné vývojové kanceláři nezůstala žádná dokumentace. Střípky informací, které se mi podařilo získat, pocházejí z Jelczanských novin a ze stránky www.liaz.cz. V jelczanském archívu jsem nenašel žádné přesnější informace, než ty, které jsem popsal v textu níže.

Od roku 1961 fungovala založená polsko - československá vývojová kancelář, která měla sídlo v Libereckých automobilových závodech LIAZ a cílem této spolupráce bylo vytvořit rodinu nákladních automobilů o nosnosti 8.000, 10.000 a 12.000 kg, které měly v Polsku nahradit Zubra. Na práci v této kanceláři byli povoláni nejlepší konstruktéři z motoristické branže v zemi, převážně z Konstrukční kanceláře automobilového průmyslu. Z Polské strany v této kanceláři pracovalo 14 stálých konstrukterů z Jelcze, Tczewa a Starachowic. V týmu byli rovněž hlavní konstruktér Jelcze, ing. Henryk Drzewoski a mgr. ing. Jerzy Sawicki. Ještě je třeba doplnit, že k rozvoji a urychlení prací byli rovněž povoláni polští technologové a projektanti z Projektovo - Technologické kanceláře MOTOPROJEKT.

Ve dnech 6.-11.1962 se ve Sjednoceném motoristickém průmyslu ve Varšavě odbyla porada ZP Mot. a S.N.A. ( v té době partnerem Československého ZP Mot. ) v záležitosti spuštění výroby nákladních automobilů v obou zemích. Ve výsledku této porady bylo stanoveno, že JZS do 1. května 1963 vyrobí tři prototypy sklápěček o nosnosti 10 tun a do toho samého termínu česká strana vyrobí tři prototypy 10-ti tunových skříňových automobilů. Prototypy měli být postaveny na podvozcích a s pohonným ústrojím z nákladních automobilů LIAZ. V říjnu 1962 obdržela prototypovna v Jelczi dokumentaci k vyrobení třech kusů nádstaveb pro sklápěčky a čtyřech kabin. Kabiny měli být vyrobeny ve dvou verzích. K výrobě byli použity polsko - československé díly a skupiny. 22. června 1963 byl ve Varšavě představen předprototyp 10-ti tunové sklápěčky TUR, vyrobené v Jelczanské prototypovně podle dokumentace vytvořené ve společné polsko - československé konstrukční kanceláři. Bohužel, zůstalo jen u předprototypu a později ještě dvou sklápěček, vyrobených v Jelczi.

Do roku 1964 byli v JZS vyrobeny další dva prototypy 10-ti tunových sklápěček. K výrobě bylo použito stejných jednoosých podvozků, jako u předprototypu popsaného výše. V prvním z nich byla rovněž stejná i korba. Co ale bylo jiné, to byli kabiny na obou prototypech. První z vozů, který taky dostal název TUR, měl v JZS vyrobenou, zcela novou kabinu řidiče, která dostala název KO4. Tuto kabinu zkonstruovala skupina z Jelczanské prototypovny pod dozorem inženýrů H. Drzewoskiego a H. Kolendo. Druhý z vozů měl taky zcela novou kabinu, označenou KO5. Měl rovněž i jiný typ korby. Podvozek pocházel z vozů LIAZ. Tři prototypy skříňových vozů o nosnosti 10-ti tun byly vyrobeny s podvozkovým využitím československé výroby, ale kabiny KO3 a KO5 a skříňové nástavby byly výrobky zkostruované v jelczanské prototypovně. Dostaly jméno ZUBR. Kabina skříňového vozu byla vyrobena ve dvou verzích. V roce 1965 se z iniciativy československé strany ukončila činnost ve společné konstrukční kanceláři. Vyhotovené modely se nikdy nedostaly do sériové výroby, jelikož nebyla v té době zaručena kooperace při výrobě hlavních dílů jako motor, převodovka a jiné komponenty . Pro polskou stranu byli efekty téměř tříleté spolupráce konstrukční kanceláře mizivé, jelikož téměř všechna dokumentace zůstala v Československu.

Prototypy nákladních vozů popsané výše, byly vyrobeny zcela bezpochybně v době fungování společné vývojové kanceláře. Ukázané fotky těchto vozů jsou bezpochyby unikátní a zároveň to jsou důkazy o existenci těchto prototypů. Co se týká textu, tak ten jsem psal na základě střípků, které byly v polských novinách z té doby a taky z jelczansých novin "Glos Jelcza". Po mnoho let to byli jediné informace ohledně spolupráce Jelcze a LIAZu. V roce 2008 jsem navázal kontakt s autory strany www.liaz.cz. Píšou na svých stránkách, že společná kancelář existovala mezi léty 1961 - 1962. V té době v Mnichově Hradišti pracovalo mezi 20 až 25 inženýry z Jelcze. Podle autorů stránek, měla spolupráce kromě nových vozů, taky za úkol vyvinout novou kabinu řidiče pro nákladní vozy LIAZ - Škoda. Prototyp nové kabiny pro sérii 100 měl za úkol nahradit už dosluhující kabiny typu RT. Díky ochotě jednoho z autorů českých stránek Davida Fejgla, který souhlasil se zveřejněním fotografií prototypů v mém článku, můžeme porovnat prototypy polské a československé. Mají velmi mnoho společného, pokud se týká konstrukce kabin. Můžeme se domnívat, že vznikly právě při spolupráci polských a československých konstruktérů. Mohlyi být vyrobeny jak v Jelczi, tak i v továrně LIAZu, po rozpadu společné vývojové kanceláře. Níže umíst'uji některé fotky, dostupné díky Davidu Fejglovi.

Jak je vidět na přiložených fotografiích, kabiny polských a československých prototypů mají mnoho společného. Při jejich stavbě se využilo mnoho stejných dílů jako skla, světla, ukazatelé směru a polské vozy byli navíc postavené na podvozcích vozů LIAZ. Stejně tak nástavby u sklápěček a skříňových vozů jsou stejné. Náhoda? To asi ne. Je vidět, že se v průběhu spolupráce udělalo mnoho, bohužel, v Polsku byli všechny práce zastaveny. V Československu bylo nad prototypem kabiny série 100 pracováno dále a výsledkem jsou vozy LIAZ, které známe ze 70-tých let.

Možná se jednou podaří vyjasnit celou situaci ohledně spolupráce JELCZ-LIAZ.

Wojciech Połomski
Přeložil Tony, převzato bez úprav z : http://historiajzs.bloog.pl/kat,481442,index.html