Sklápěč Škoda - Liaz 123.21 6x4
V polovině 70.let se v Liazu již pilně pracovalo na vývoji nové řady 100, která měla nahradit ve výrobním programu starší řadu RT. Kromě klasických čistě silničních vozidel se znakem náprav 4x2 byly vyvinuty i varianty třínápravové. Dle politických směrnic o rozdělení jednotlivých segmentů výroby vozidel v rámci RVHP sice tyto vozy spadaly spíše do produkce kopřivnické Tatry, i přesto byla v Liazu vyvinuta i tato varianta sklápěče 6x4 s možností částečného nasazení v terénu.
Na první pohled na vozidle zaujme hlavně kabina, která byla vlastně první verzí kabiny řady 100. Byla nesklopná, přístup k motoru byl umožněn po odklopení krytu motoru v kabině v části dvousedačky spolujezdců. Střecha kabiny začínala ihned s okapovými žlábky, později byla kabina řady 100 v těchto místech ještě zvýšena.
V prakticky novém rámu vozidla, který již vycházel ze řady 100 byl umístěn šikmý motor typu MŠ 638 společně s převodovkou Praga 10P80.
Rozvor náprav byl 3100+1300mm. Jednou z nejzajímavějších částí vozidla bylo odpružení zadní dvojice náprav. Každá náprava totiž měla své vlastní listové pero, narozdíl od pozdějších koncepcí s centrálně umístěným listovým perem pro obě nápravy.
V tomto případě bylo listové pero pevně uchyceno v držáku před první zadní nápravou, ve středu své délky byla přichycena nápravnice. Druhý konec pera byl spojen přes otočné vahadlo s listovým perem druhé zadní nápravy k zajištění rovnoměrného zatížení obou náprav.
Toto odpružení se ale v kombinaci se sklápěcí nástavbou neosvědčilo. Charakteristika tlumení a pérování neodpovídala potřebám vysokého těžiště a provozu v terénu, též nedostatečným příčným vedením náprav. Proto byly na vozidle provedeny laboratorní a jízdní zkoušky, včetně tensometrického měření namáhání rámu, které dokázalo nevhodnost tohoto řešení.
Z tohoto důvodu bylo upuštěno od dalšího vývoje sklápěče 6x4 s výše uvedeným zavěšením zadních náprav. Další vozidla v provedení 6x4, 6x6 a 8x4 byla opatřena tandemovými nápravami s odpružením prostřednictvím otočně uloženými centrálními pery. Vedení náprav je tu zajištěno v podélném a příčném směru rozpěrnými tyčemi, které rovněž zachycují brzdný moment.
Výše uvedené vozidlo s označením 123.21 (první dvě číslice značí přibližnou užitečnou hmotnost 12tun) bylo v této variantě vyrobeno pouze jediné. Bohužel se ale nedochovalo, jeho komponenty byly použity na jiná vozidla.
- David Fejgl -
Fotogalerie tohoto vozidla ZDE
|